Your search

This thesis examines the contemplative thought of Adam of Dryburgh (c. 1150 - c. 1213), one of the most significant representatives of early Premonstratensian spirituality, demonstrating the significance of meditation in Adam's Premonstratensian contemplative thought for articulating the relation between creation and the Creator, the relation between the tripartite divine image and the Trinity, and for leading the contemplator towards contemplation of the divine. Referring to the distinction between meditation (understood as a type of interpretative analysis) and contemplation (a type of understanding of the truth) as articulated by Jordan Aumann and Adam's medieval counterparts, this thesis analyses and contextualises Adam's expression of these concepts with particular reference to Augustinian and Victorine thought. Chapter 1 examines Adam’s understanding of 'lectio divina' (encompassing reading, meditation, prayer and contemplation as defined by the Carthusian Guigo II) in Adam's commentary on the Rule of St. Augustine, 'Liber de ordine,' and his sermon collection 'Ad viros religiosos,' which express Adam's ideals concerning the contemplative aspect of Premonstratensian religious life. Chapter 2 considers Adam's contemplative exegesis 'De tripartito tabernaculo,' systematising his spiritual interpretation of the tabernacle, analysing the fivefold spiritual progression towards God, which demonstrates elements of bridal mysticism, and indicating Adam's apophaticism regarding contemplation of the Trinity. Chapter 3 analyses Adam's meditation on creation in 'De triplici genere contemplationis,' identifying five contemplative principles contributing to the realisation of divine attributes, and contextualising these in light of St. Augustine's 'Confessions' and Hugh of St. Victor's 'On the Three Days.' Chapter 4 examines Adam's introspection and contemplation of the Trinity in 'De triplici genere contemplationis' – analysing, firstly, his introspection concerning the relationship between the body and soul, then the introspection of the tripartite divine image (explicated as 'esse,' 'scientia' and 'amor') ultimately leading to contemplation of the Trinity.

Diplomová práce se věnuje dějinám milevského premonstrátského kláštera od jeho založení mezi lety 1184-1187 do současnosti. Jejím cílem je podat ucelený pohled na jeho historický vývoj se zaměřením na posloupnost jeho představených a jejich činnost, která výrazně přispěla k rozkvětu kláštera ve 14. století. Současně se zabývá jeho majetkovým rozvojem. Soustředí se rovněž na období postupného úpadku kláštera za vlády tří světských rodů, které ovládaly panství do dvacátých let 17. století. Po bitvě na Bílé hoře se klášter dostal do správy kláštera strahovského, ve které zůstává dodnes.

Monastery of Doksany in late Middle Ages (ca1420-1526)

Kvalifikační práce pojednává o premonstrátském řádu, který působí i na našem území. Řád je neodmyslitelně spjat se svým zakladatelem svatým Norbertem, kterému se jako prvnímu v církevních dějinách podařilo realizovat myšlenku třetího řádu, tedy spojení laiků mimo klášter s duchovním životem bratří a sester v klášterech. V průběhu staletí, která byla zasažena válkami, utrpěl premonstrátský řád značné ztráty, ze kterých se následně některé kláštery zcela obnovit nepodařilo. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na rozbor okolností, ze kterých mohl svatý Norbert při formování premonstrátského řádu vycházet. Došla jsem k závěru, že svatý Norbert vycházel z eremitství, řehole svatého Benedikta, přičemž spojil eremitský život s kanovnickým způsobem života. Následně svatý Norbert došel k přesvědčení, že pro ideální životní model, je důležité propojení vita communio a vita activa, jakožto propojení monastických forem života a zároveň aktivním, jehož podstatnou částí je apoštolát, hlásání a šíření křesťanské víry. Premonstrátský řád můžeme charakterizovat jako syntézou kanovnického a monastického života, jejíž osu tvoří Augustinova řehole. Hlavním posláním řeholníků je ve slavnostní bohoslužbě, eucharistické a mariánské úctě kajícím životě a apoštolátu formou farní duchovní správy. Druhá polovina práce poukazuje na historii řádu na našem území a historii samotného Strahovského kláštera. Došla jsem k závěru, že některé významné osobnosti královské kanonie, měli značný vliv na vládnoucí třídu či na samotného papeže. Následkem toho se některým strahovským opatům povedlo vyjednat lepší podmínky pro fungování kláštera.

Diplomová práce se věnuje analýze úponových změn, díky tomu je možné rekonstruovat míru fyzické zátěže u minulých populací. Pro analýzu byl vybrán soubor jedinců objevených při archeologickém výzkumu v klášteře Teplá. Tito jedinci pocházející z období 12.-15. století, byli pohřbeni na netradičním místě před vstupem do klášterního kostela a mohli by představovat skupinu bojovníků a ochránců kláštera. Podle metody hodnotící úponová místa na kostech a statistických analýz, jsem odhalil některé významné rozdíly mezi souborem z Teplé a srovnávacím souborem, který představuje běžnou vrcholně středověkou populaci.

Theme of this thesis are churches of premonstratensians in medieval Poland shown in light of monastical reforms in 11th and 12th century. The purpose of this thesis is to connect medieval churches of premonstratensians in Poland: in Strzelno and in Kraków-Zwierzyniec with churches, which were built under influence of „Hirsau reform“. Thesis consists of 5 chapters. In the first one author presents in shortened form the beginning of premonstratensians, the female’s branch of this order and history of premonstratensians‘ beginning in Poland. In the second chapter author presents the state of research about churches in Strzelno, their history and description. In the third chapter author presents analogous informations about Saint Salvator‘s church in Kraków-Zwierzyniec. In the fourth chapter author presents the state of research and the history of Saint Augustine and John the Baptist church in Kraków-Zwierzyniec. In the fifth chapter author analyses similarities and differences between churches in Strzelno and Kraków and churches, mainly on german territories, which were built under influence of „Hirsau reform“.

In the musicology of the Netherlands, the history of organ construction has its own place. For the Southern Netherlands, the organ history of the abbey of Averbode is particulary interesting. The size of the preserved old documents or the archive pieces go back to the fifteenth century. Other churches or abbeys also have valuable information, but it is often fragmented. Not only the size of the archives is important, but also the continuity. A chronological insight is given into a quasi-continuous organ history from the beginning of the fifteenth century until today. Information can be found about the late Gothic instrument, the Renaissance organ and its renovations to a Baroque organ and the new Rococo organ. After the period of the French Revolution, there is the transition from the classical to the romantic period. The building of the monumental romantic organ is a lasting reminder of this evolution. The present new Baroque organ illustrates the evolution of organ construction in the twentieth century. Both in older works and in more recent literature, the organ history of Averbode was the theme of several scientific publications. However, some of them restrict themselves to a fragmentary edition of archive pieces[1], or simply mention some instruments.[2] The sources are not further analysed or investigated within a broader organological context. Other researchers interpreted the sources from an obsolete and idealized romantic sound idiom. In that sense, there was almost no attention payed to the specific development of the organ type in the Southern Netherlands from the late Gothic to the Rococo period.[3] Yet other historians studied the individual instruments from the published archives, but they did not explain the link between the successive organs, their alterations and the evolution of the changing dispositions.[4] The present investigation wants to demonstrate that the publication of a synthesis of the organ history in Averbode — which has hitherto been lacking — is a valuable tool for the organological research of the Southern Netherlands and in particular of Brabant. The dissertation is structured chronologically. In addition to the discussion of the well-known and new archive pieces, the recent literature about organ building and organ builders working in Averbode, is critically discussed. The study begins with the earliest mentions of organs in the fifteenth and early sixteenth century. Subsequently the late Gothic instrument of Willem Boets van Heyst is discussed. The research focuses further on the activities of master Anthonis Toers and the specific developments of organ culture in the mid-sixteenth century. The organ of master Gielis Brebos of 1562 is a highlight of the sixteenth century organ history. The repairs, renovation, restoration and new construction by Martin Posselius, Jan Dillingen and Jan van Weert precede the in 1662 new built organ of Jan Dekens. Despite repairs and maintenance by various organ builders, the Jan Dekens organ is sold at the end of the eighteenth century. Averbode then asked Guillaume Robustelly to build a completely new instrument. Unfortunately, this remarkable instrument has only functioned during a short period. It is sold in the late days of the French time. After the reestablishment of the abbey in 1834, Arnold Graindorge builds a rather small instrument for the abbey church. However, this is replaced fairly quickly by a solid, romantic organ by Hippolyte Loret. This instrument has been preserved in an almost unspoilt state until today. However, it is waiting for a thorough restoration. In the quest for a new Baroque sound, Bernard Pels built a choir organ in 1979. As the Loret instrument became unplayable at the end of the twentieth century, the abbey chose to build a new transept organ by Léon III Verschueren in 2001. This Organ is the provisional endpoint of the rich organ history of the monastery of Averbode. In the second part of this study, all mentioned archives with regard to the instruments and their builders are published, with corrections where necessary. They are supplemented with other published transcriptions if they particularly concern the history of Averbode. Numerous newly discovered archive pieces of Averbode are published. They represent an important addition to what was already known, in particular concerning the design of the Renaissance organ (1530-1540), the difficulties in placing the Robustelly organ (1770-1773) and the ambiguities about the transitional instrument of Arnold Graindorge (1834-1844). The archives concerning the romantic instrument of Hippolyte Loret (1852-1859) have so far not been published. The construction history of the more recent instruments (1978, 1982 and 2001) are situated within the search for the authentic organ sound of mechanical organs with respect to the scientific research of ancient instruments. In supplementary annexes we offer a list of the main organists and composers connected to the abbey church of Averbode, the use of the organ in the premonstratensian liturgy, the relationship of Flor Peeters with the monastery of Averbode and the Organ Congresses which took place in the abbey. The registers on persons (organ builders), places, archives and authors want to be a service to the further critical examination of the organ culture in the Southern Netherlands. In this sense, this dissertation situates itself in the tradition of similar music historical monographs on the art of organ building in a particular church or location, or on a dynasty of organ builders that transcend local historiography[5]. [1] Norbertine and historian Placied Lefevre published in the years 1930 a lot of source material about the art history of Averbode with the fragmentary mentions of the organ history. P. Lefevre, Textes concernant l'histoire artistique de l'abbaye d'AverbodeIn Revue Belge d'Archéologie et d'Histoire de l'Art, 1935, 45-58. P. Lefevre, Textes concernant l'histoire artistique de l'abbaye d'Averbode aux Xviie Et XviiiE SièclesIn Revue Belge d'Archéologie et d'Histoire de l'Art, 1936, 151-176; 331-350 En 1937, 57-76. [2] E. Ganbat, Historique de la facture et des facteurs d'orgue avec la nomenclature des principales orgues placées dans les Pays-Bas et dans les provinces flamandes de la Belgique, suivi de la Galerie biographique d'organistes célèbres et d'une Notice sur les maître de Chapelle Et organistes de la cathédrale d'Anvers, Anvers, 1865, Avec une introduction et une nomenclature par Ghislain PotvliegHey, Frits Kaino, Amsterdam, 1972; J. Kreps, The Organ in The, Villagracia, 1933. [3] F. Van Der Mueren, Het orgel in de Nederlanden. Verre traditie - gebruik in de kerkelijke diensten - meubel - decoratieve houtversiering - orgelregistratie - orgelliteratuur - parallel-vergelijking tusschen al deze bestanddeelen, Leuven, 1931. [4] Jan (Trudo) Gerits (ex-confrater) published in the years 1960 and 1970 numerous articles on Averbodes organ history without however writing a monograph and clarifying the interconnections. [5] Good examples in Belgium and the Netherlands are: Persoons 1981; Lemmens 1985; van Nieuwkoop 1988; van Biezen 1995.

Práce je věnovaná historii kláštera premonstrátek v Chotěšově. Popisuje dějiny od jeho založení po současnost. Představuje premonstrátský řád a jeho zakladatele sv. Norberta, zakladatele kláštera blahoslaveného Hroznatu a jeho sestru Vojslavu. Popisuje také život v klášteře, budovy a vnitřní zařízení.

L'abbaye de la Casedieu (v. 1135-1790) a été le premier établissement de l'ordre prémontré en Gascogne et la tête d’une circarie éponyme dans le sud de la France et le nord de l'Espagne. L'archéologie du mobilier dispersé et l'étude documentaire permettent de restituer en partie l'histoire riche et complexe d'une grande abbaye disparue qui fonda une trentaine d'abbayes-filles et prieurés.La documentation écrite permet également de restituer un réseau dense de granges agricoles, formées aux XIIe et XIIIe siècles, qui ont évolué pour se transformer en bastides ou en terres affermées à partir du XIVe siècle. Les prémontrés disposaient également de deux prieurés-filles, d'un réseau d'églises paroissiales et de moulins qui fonctionna jusqu'au XVIIIe siècle.L'étude des bastides fondées par les prémontrés montre aussi la capacité d'évolution économique des chanoines, qui implantent des " maisons des abbés " à but résidentiel et commercial et tentent de s'opposer à l'installation des ordres mendiants.L'adaptation aux crises de la fin du Moyen Âge permet également d'observer le rôle, souvent positif, des abbés commendataires, la mise en défense militaire de l'abbaye ou encore la participation aux collégiales de bastides, avant les destructions des guerres de Religion.

Kvalifikační práce pojednává o premonstrátském řádu v Čechách s důrazem na historický vývoj a současnost kláštera premonstrátů v Teplé. Cílem práce je odhalit různé aspekty, kterými klášter v Teplé přispěl k duchovnímu a kulturnímu rozvoji na území západních Čech. Kromě duchovní, kulturní a i hospodářské činnosti se tepelští premonstráti podíleli na šíření vzdělanosti. Začátek práce je zaměřen na samotné založení premonstrátského řádu, jehož zakladatelem byl svatý Norbert z Xantenu. Příchod premonstrátů do Čech sebou přinesl nové zakládání klášterů. Značné ztráty zaznamenal premonstrátský řád během husitských válek, kdy přišel skoro o všechny kláštery. Obnovení klášterů nastalo až během rekatolizace protestantských oblastí v 16. století. Nejvíce pozornosti se v práci dostává tepelskému klášteru. Podkapitoly se zabývají dějinami kláštera od založení blahoslaveným Hroznatou až do současnosti. Střídaly se období pádů a vrcholů. Hroznata založil i ženský klášter premonstrátek v Chotěšově. Knihovna, které je věnována samostatná kapitola obsahuje přes 100 000 knih a patří k největším knihovnám u nás. Další samostatná část je zaměřena na významnou osobnost premonstrátského řádu, kterou je Josef Heřman Tyl. Současný vývoj kláštera je doplněn i o osobní rozhovor s opatem Filipem Zdeňkem Lobkowiczem, Opraem. V roce 2008 se stal klášter Teplá národní kulturní památkou. Klášter má duchoví a kulturní přínos již více než 800 let své existence. Velká zásluha byla zaznamenána především v oblasti školství. Tepelští premonstráti učili na plzeňském gymnáziu a podporovali nadané žáky. Největší přínos, který klášter mohl západním Čechám poskytnout, bylo založení Mariánských Lázní opatem Karlem K. Reitenbergerem.

Práce se zabývá popisem historie a činnosti řádu premonstrátů v Čechách od dob středověku do současnosti. Autorka popisuje život v klášteře a činnosti, které s ním souvisí. V České republice se nachází čtyři premonstrátské kanonie - v Želivu, Nové Říši, Teplé a na Strahově. Na poslední dvě jmenované se autorka zaměřila blíže. Kromě premonstrátských řeholníků jsou součástí řádu i sestry premonstrátky, jejichž činnost je popsána v předposlední kapitole. Na závěr autorka představila významné osobnosti řádu.

[Diplomatics and Administration of the Monastery of Teplá in the Second Half of the Fifteenth Century]

The subject of my thesis is a little-studied hagiographical work that gives important insights into rewriting processes and their significance in medieval textual culture. The anonymous Life of Christina of Hane, a thirteenth-century Premonstratensian nun from the Palatinate, is an example of bridal

Koncentrace památkově chráněných objektů na území České republiky je velmi vysoká, proto neustále stoupá zájem o zachování těchto historicky cenných staveb, které se často nachází v nevyhovujícím stavu. Za účelem obnovy památky se provádí stavební, historické a architektonické průzkumy, jejíchž cílem je, mimo jiné, identifikovat a specifikovat použité historické materiály. Hlavní nosnou konstrukcí památkových objektů je obvykle zdivo, které stejně jako ostatní materiály podléhá degradaci, podpořené v mnoha případech statickými i vlhkostními problémy objektu. Ve své práci jsem se zaměřila na studium vlastností historického zdícího materiálu, který prošel degradačními procesy. Teoretická část práce je věnována historii a výrobě keramiky, druhům zděných konstrukcí, vadám a poruchám zdiva a následnému stavebně technickému průzkumu a diagnostice zdiva. Experimentální část práce byla věnována laboratorním metodám pro stanovení a vyhodnocení vlastností historického zdícího materiálu pocházejícího z objektu konventu Kláštera premonstrátů v Želivě.

Práce se zabývá vznikem, vzestupem a historií premonstrátského řádu na území Čech, konkrétněji pak kláštera Teplá. Vyzdvihuje zakladatele tohoto kláštera blahoslaveného Hroznatu. Poukazuje na nevšední význam osobností vědy, kultury a školství, které v kláštere působili.Zdůrazňuje na jejich odkaz.Práce se dále přiblíží jejich práci - byli zakladatelé mnoha škol a nejvýznamnějšími šiřiteli vzdělání v západočeském regionu.Práce se také věnuje knihovní sbírce.

Při rekonstrukcích nebo obnově fasád objektů se z pohledu stavebního inženýra nebo technika jeví jako primární stavebně – technické problémy (např. trhliny, vlhkostní problémy). Součástí identifikace těchto poruch u památkově chráněných objektů před případnou rekonstrukcí, ve snaze docílit podobného složení materiálu, je průzkum a analýza jeho použitých surovin. Identifikace materiálového složení omítek a malt představuje nezbytnou součást hodnocení historických fasád památkově chráněných objektů. Předložená diplomová práce se zabývá analýzou odebraných omítek některých objektů Kláštera premonstrátů s kostelem Narození P. Marie v Želivě.

Ústředním cílem bakalářské práce je provedení charakteristiky historického vývoje Kláštera premonstrátů v Teplé a dále vylíčení současného dění tohoto kulturního a duchovního centra v oblasti západních Čech.